Léto v plném proudu...

20. srpna 2007 v 7:30 | Olča Olguita Ollie |  Volný čas
Tak zase po nějaké chvilce zdravím... událo se toho hafo a protože jakeš takeš zápasim s časem, musím toho shrnout vícero a krapet to zestručnit.... uvidíme....
Ve čtvrtek jsem po příjezdu z práce nemohla vypnout motor a otočit klíčkem v zapalování. Staré mercedesy to prý dělají, přišla jsem sice o chvíli později, ale motor přestal šlapat.. Co se týká zapalování, právě před chvilkou mi volal Tomas, že mám v prčici zámek na volantu, nikoli ten od zapalování, jak si původně myslel. Čeká nás tedy velký prohazovací proces (z druhého, záložního, stříbrného mercedesa na náhradní díly), který nás bude stát hooooodně piva a večeři. Milan pracuje na Plzeň :-D)))))
Hned v pátek po práci (Tomas měl tedy volno) jsme zabalili naše saky paky a po hodinovém rychloúklidu jsme se vydali směrem na Arizonu. Aleš nás čekal ve své třídě (všiměte si české vlajky v levém rohu! a nápisu na tabuli, Mr. Dvorak..) a pak jsme se společně vydali do jeho hnízdečka v Ehrenbergu. Ohřála jsem guláš, který jsem den předem přichystala (nebudu se přece během volna, které jsme si jeli UŽÍT, obtěžovat vařením, ne?) a ještě než jsme se pustili do večerního programu, padala jsem - už v osm! - únavou. Zvládla jsem pouze procházku k řece (zhruba tak sto metrů). Musím říct, že jsem nikdy nezažila nic podobného - hic, že se nemůžeš hejbat a tma jako v pytli. To bylo asi tou pouští, že jo, Huďo? :-D Tak dva metry od nás šel skunk (myslim, že se to smradlavé zvíře řekne česky taky tak) - padl dokonce pokus o jeho zvěčnění, ale výsledek: maxi-rozmazané => smazáno.
Každopádně jsem hned po procházce (ani ne patnáct minut) padla za vlast, aniž bych dokoukala obrázky, co jsem pustila klukům na počítači, a aniž bych cokoli slyšela. Druhé ráno se chlapci chlubili, jakej měli skvělej večer pln alkoholu a zábavy... :-D Ale když já spim, tak prostě spim..... :-D)))))
Po snídani - pravý český makovec, který jsem rovněž tvořila během čtvrtečního odpoledne - jsme se vydali na řeku Colorado. Jak již jsem zmínila výše, ta protíká téměř okolo Alešovo domečku, cca sto metrů. Po nevím jak dlouhé době tedy Aleš vytáhl loď a jali jsme se okružní plavby po hranici mezi Kalifornií a Arizonou, tj. po řece Colorado, 5. největší řece celé Ameriky. Chlapci si však nejprve hráli s kačerem.... :-D))))

Nemusím snad ani popisovat, jaké je v létě v poušti horko.. Oproti červenci navíc poměrně vlhko, proto se ty vysoké teploty také hůře snášely (něco málo pod padesát stupňů)..
Každopádně na vodě se všechno snáší jinak a všichni jsme si to náležitě užili. Chlapci si asi ještě užívají, neboť celou dobu odmítali můj padesáti-faktorový krém a oba dva teď vypadají jako ráčci. Komu není rady....
Co mě však překvapilo nejvíce: mělkost řeky Colorado. Místy jsme člunem téměř drhli o dno... někde jsme dokonce viděli "stany-stříšky" a pod nimiž (ve většině případů) si rochňali lidé... Na kaktusy mě tentokrát kluci nevzali, vyhrály šachy.. Cesta domů: nekonečná - alespoň pro Toma. Já hodila nožky na palubovku a staň se, co se má se stát. Probudila jsem se přesně na křižovatce téměř před barákem.
Na neděli jsem byla pozvaná na jakousi narozeninovu oslavu, ale protože pan Mercedes nebyl schopen plného provozu, slušně jsem se omluvila a nechala se sousedy vytáhnout na pláž. Jeli jsme "kajakovat". Opravdu jsem si to užívala, do té doby, než se mi z toho nekonečného houpání udělalo špatně :-D...... zdolat vlny, abych se dostala na rozvlněný oceán, plavba kolem útesů, proplouvání jeskyní (http://mexicanka-usa.blog.cz/galerie/okoli-do-30-min/la-jolla), ..... Z metru jsem si prohlížela jednoho spícího lachtana (nebo je to tuleň?... to zlatý prostě..!) a pak se na kajaku otočím a vidím, že si to další plave přesně vedle mně! No krása! V tu chvíli jsem opravdu hodně litovala, že jsem si nevzala foťák s sebou (ve strachu, abych nezrušila třetí v řadě..- netušila jsem, jak budu kormidlování na oceánu zvládat - přece jenom řeka není oceán..), mohla jsem mít nádherné snímky.. Příště (pokud nějaké příště bude) si ho beru s sebou. (P.S. Fotka v brazilských bikinách není na La Jolla Beach nýbrž na Coronado Beach - ukrutně jsem si spálila ta bílá místa, že jsem si tentokrát na brazilské bikini netroufla a celou dobu na sebe matlala tu padesátku... :-D)

Konci víkendu jsme dali tečku jahodovo-mangovou margaritou v mé oblíbené restauraci "CASA DE PICO". Co více si ještě v nedělní podvečer/večer přát..! :-D

Další fotky z Arizony....
Nové hadříky...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 p p | E-mail | 7. října 2007 v 23:21 | Reagovat

Tobě to ale sluší Olinko :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama