Červencově napilno :-)

15. července 2007 v 9:04 | Olča Olguita Ollie |  Volný čas
Červencově napilno :-)
(Dokonce jsem přišla na to, jak vkládat do textu obrázky - a bylo to tak jednoduché! :-D)
Světe div se, že nemám čas…:-) V práci mě přesunuli a tak trochu mi i zamíchali rozpis práce. Slíbili mi pondělky a úterky v dárkovém obchodě (aneb místně: gift shop), středy, čtvrtky a neděle jako hosteska v restauraci a pátky se sobotami volno. Prvních čtrnáct dní to tak sice vůbec nefungovalo, dokonce jsem se hádala o hodiny, které mám v kontraktu.. Zase jsme se hádali, zase jsem musela bojovat, ale o tom až někdy později, v sekci "Stáž", až zase bude více času - teď musím do kostky shrnout, proč jsem zase 2 týdny nic nepsala.
Tak krom toho, že mi zamíchali rozvrh a byla jsem k smrti utahaná jsem zvládla tu vyhlášenou zoologickou, upéct několik koláčů (2x bublanina, 1x něco na způsob bublaniny: těsto stejné jen jsem přidala skořici a nastrouhaná jablka - docela chutná improvizace..), uplácat želatinovo-ovocný dezert, pozvat Carmen na chlupaté knedlíky s pečeným masem, návštěvy automechanika Milana v Poway (na Severu Diega; Tom měnil chladič a další "kraviny" u pick-upa), atd, atd, atd..
Někde tam mezi jsem pozvala na návštěvu mého kolegu Michala s bráchou Járou. Chtěla jsem je seznámit s Tomem a tak přivezli dostihy, abychom si je společně zahráli. Jenže z té idylky, co jsem naplánovala, se nakonec stalo totální peklo. Michal se tady sice oženil, aby zlegalizoval svůj pobyt v Americe, ve skutečnosti se mu ale děvčata líbí podstatně méně než kluci. A protože Tomáš NESNÁŠÍ "buzíky", a to bez vyjímek - zda se jedná o nenápadné a inteligentní případy (jako Michal) a nebo zženštělé chlapíky. Neshodli jsme se v názorech a pro mě z toho vyplývá jedno velké poučení, pokud se opět nechci octnout na bitevním poli: toto téma pokud možno nenačínat a Michala zvát pouze pokud Tom pracuje.. :-D Moje hlava zkrátka nedokáže vstřebat, proč bych se neměla bavit s fajn a férovejma lidma jenom proto, že se jim líbí stejné pohlaví. Nehledě na to, že v práci přežívám jen díky jeho objektivitě a jeho neustálé dobré náladě. Nedovede te si představit, jak se tam nachechtáme…:-D
Ve středu čtvrtého července, Den Nezávislosti - velký americký svátek, jsem pracovala v gift shopu do dvou hodin. Směnu jsem si prohodila se Shahinou (pův. z Pakistanu), která chtěla celý den trávit s rodinou. Musím se přiznat, že mě to víc než těšilo, zaprvé to pro mě nebyl žádný svátek a zadruhé jsem měla osm a půl hodin jistých - o svátek se musí v Kalifornii zaměstnancům povinně vyplácet příplatek 50% prvních osm hodin a 100% další hodiny. Všechny americké svátky jsou vesměs stejně jenom o tom "žrádlu". Lidi se scházejí a společně se cpou.. :-) Nebo alespoň mi to tak přijde… O Velikonoce to bylo o jídle (žádné zvláštní tradice, jako máme v Čechách, jsem nezaznamenala) a Den Nezávislosti taktéž. A děti mají prázdniny, dospělí nemusí do práce - pokud nejsou zaměstnáni zrovna v hotelovém businessu, restauračních službách atd…. Další významnější svátky teprve přijdou (Halloween, Den Díkůvzdání, Vánoce, Silvestr, Labor Day, Memorial Day,..) Tímto tedy dodatečně odpovídám na dotaz v komentářích (Jaruško).. Průběžně budu informovat, až na daný svátek dorazí.. ;-)
Naivně jsem se domnívala, že bydlí nedaleko od nás, takže jsem se nejprve jela domů převléct a když jsem zjistila, že bydlí úplně na druhém konci Diega (opět jsem musela zpátky k hotelu), chtělo se mi trošku omdlít. :-D Než jsem to našla, trvalo to zhruba hodinu a půl, protože jsem si direkce napsala přesně tak, jak jsem je slyšela - nenechala jsem si to vyhláskovat. Ale nakonec jsem dojela. Zábava byla úžasná, doplňovaná fotbalovou atmosférou - hrálo Mexiko proti Chile. Zápas skončil nerozhodně a tak jsme si pak hromadně zatančili na jižanské rytmy. V Čechách to nepatří k nejčastějším žánrům, tak jsem se spíš styděla, než bych se pořádně odvázala. Kdybychom tančili salsu, měla bych bývala zábrany menší.. Merenque mi přijde moc rychlé a nevim, jak se do toho pořádně kroutit.
Díky časnému vstávání hodně nocí po sobě jsem padala únavou, tak jsem vydržela asi pouze do půl deváté. Kdybych bývala věděla, že se všichni za půl hodiny vypraví na ohňostroje, byla bych ještě vydržela. To mi Carmen, kterou jsem vezla, sdělila až téměř v El Cajonu (kousek od nás, od Lemon Grove). Carmen mi pak poradila jakousi "zkratku", po dálnici č. 94, kterou jsem bohužel nenašla. Teď už vím, že za to mohla ta má netrpělivost (předevčírem jsem to našla). Když jsem dlouho nenacházela nájezdní rampu, otočila jsem se a raději zvolila klikaté cestičky. Spojila jsem logické uvažování s orientací bez mapy (ZÁZRAK) a kupodivu jsem dojela domů! Byť jsem byla vzteklá, že jsem ve tmě (zase ta řízení ve tmě….!) nenašla to, co jsem chtěla, zároveň jsem se cítila hrdě, že jsem po hodině domů dojela úspěšně a napoprvé. Taková hodinová zkratka se místo deseti/patnácti minut po staré známé dálnici č. 8 prostě vyplatí! ;-) :-D)))
V sobotu 07. 07. 07 jsme si udělali letecký výlet do Arizony. Slíbili jsme Alešovi, že ho přivezeme do San Diega, protože v pondělí odlétal do Čech. A tak Tom zamluvil letadlo a ušetřili si tak celkem čtyři hodiny času. Den před tím mě Aleš vystrašil teplotami, které v pouštích zrovna mají, tj. 48°C! Měla jsem z toho hrůzu a do letadla jsem nasedala s tím, že si tam letím pro smrt přehřátím organismu. Letěli jsme v desetitisících metrech, tak jsme v letadle měli příjemnou teplotu, která se ovšem začala navyšovat každým metrem přistávání. Když letadlo dosedlo na zem, foukáček foukal teplý vzduch. Rychle jsem otevřela okýnko, abychom se případně zchladili, ale jak rychle jsem ho otevřela, ještě rychleji jsem ho zavřela! Venku dýchalo PEKLO! :-D
Myslím, že mě zachránila vlhkost vzduchu - žádná. :-D V poušti je naštěstí sucho a suché teplo se snáší podstatně lépe než to vlhké. Organismus se teplotám dokáže kupodivu rychle přizpůsobit a klimatizace v Alešovém pickupku nebyla rovněž k zahození. Nejvíce mě však nadchl vítr. Bohužel vířil písek, tak že jsme při zpátečním letu nic neviděli, samozřejmě také narážel do letadla a Tomovi se hůře přistávalo (ale mam doma šikulku, takže "no problem" :-D). Místo aby chladil, tak hřál! Dalo by se to přirovnat k horkému fénu. Ožehával nám lýtka a prohříval svaly. Asi jsem blázen, ale přišlo mi to hrozně srandovní! :-)
Aleš na počest naší návštěvy v domě pustil klimatizaci - čímž teplotu mohl snížit na takových třicet stupňů - a snažili jsme se sehnat někoho, kdo by nás odvezl na letiště. Představte si, že v BLYTHE, které má 8,5 tisíc obyvatel, (http://www.desertusa.com/Cities/ca/blythe.html) neexistuje ani jedna taxislužba, která by nám přepravila! Navíc se přes léto Blythe vylidňuje, vč. Alešových kolegů učitelů, kteří prázdniny tráví všude možně, jenom ne v poušti… Překvapivě.. :-D Naštěstí jsme po pár hodinách telefonování narazili na jednu Sylvii (řekla bych, že se tak jmenovala) a ta nás na letiště po čtvrté hodině ochotně odvezla.
Zachtělo se mi margarity, tak jsme vyrazili na oběd do podprůměrné mexické restaurace. Jahodovou margaritu nedělali, tak jsem se akorát přejedla. Nemít tam tu klimatizaci, dala bych si jen salát - takhle jsem spráskala všechno, co přinesli na stůl a pak se mi v tom hicu pohybovalo nanic. Udělali jsme si výlet ke kaktusům (k mým oblíbeným velkým saquaros) - umírala jsem však strachy, že narazim na nějakou chlupatou bestii, sklípkana, a tak jsem si to kochání tentokrát vůbec neužila. Pod nohama jsem měla tolik děr, že jsem se na nic jiného nedívala. Sem tam jsem i hystericky křičela.. Ne, ne, ne, pavoučky prostě ne..
Můj svátek, 11. 7., jsme původně chtěli oslavit romanticky - při margaritě na nejvyšším patře hotelu Hyatt v centru San Diega, s vyhlídkou na oceán a nasvícené město.. Nejprve jsme dlouho hledali samotný Hyatt, potom parkoviště a nakonec jsme zůstali v Seaport Village. Také fajn místo, dali jsme si margaritku a Tom mexické jídlo.. ¨
P. S. Hned po příchodu do práce mě čekala lahvinka bílého australského vína, česká Studentská pečeť a koření na steaky - milé svátkovské překvapení od Michala..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama